Vraždy podle Grimmů

Na pláži poblíž Hamburku leží mrtvá mladá dívka. V dlani svírá vzkaz: "Byla jsem pod zemí a teď nastal čas vrátit se domů." O čtyři dny později jsou na lesní mýtině nalezeni bohatý podnikatel a jeho krásná milenka. Mají podříznutá hrdla a v zaťatých prstech papírky, kde je úhledným písmem napsáno: "Jeníček" a "Mařenka". Zvláštní vraždy. Brutální a zdánlivě bez motivu. Detektiv Jan Fabel, šéf hamburské mordparty, jemuž v žilách koluje skotská krev, přichází na stopu sériového vraha, který má zvláštní zalíbení v pohádkách bratří Grimmů... Je jasné, že třemi mrtvými to nekončí. Ale kdo bude další na řadě? Fabelovi nezbývá než vrátit se do dětství a hledat klíč v pohádkových příbězích, tak prostých a přece děsivých.Fabel si prohlížel velkorysé prostranství parku před vchodem do budovy. O dvě stě metrů dál stál dočasný plot z plechových zátarasů pospojovaných oboustranně obleženou policejní páskou: z jedné strany policisty a z druhé zvětšujícím se davem.
"Vypadá to, jako by celý svět už věděl, koho zabili." Maria Kleeová dostihla Fabela na schodech. "Jistě co nevidět dorazí tisk a televize."
Fabel zamířil k travnaté ploše. K ochraně místa nálezu byl vztyčen bílý forenzní stan. Fabel s Mariou si obuli ochranné návleky, které jim podal jeden z techniků, odhrnuli závěs a vstoupili dovnitř. Holger Brauner se skláněl nad tělem. Vstal. Na trávě ležela nahá mladá žena, nohy měla u sebe a ruce zkřížené na prsou. Měla zlaté vlasy, rozčesané kolem hlavy do tvaru paprsků slunce. Fabel si všiml, že pramínek zářících vlasů byl pečlivě ustřižen a zanechal viditelnou mezeru. Krása ženina obličeje a souměrnost dokonalého těla byla i ve smrti neuvěřitelná. Měla zavřené oči, mezi dlaněmi a hrudí svírala rudou růži a pro celý svět vypadala, jako že spí. Fabel si ji prohlížel, tu dokonalou stavbu kostí a pleť: architektura, která se brzy zhroutí v prach. Ale pro tuto chvíli bledá smrt jen dodala její pleti porcelánovou bezchybnost. "Myslím, že vás nemusím představovat," řekl Brauner a poklekl k tělu.