Zákony I A/2026 – Daňové zákony

ZÁKONY I/2026 ĆÁST A 

Zákony I A obsahují právní předpisy pro oblast daní, rozpočtových pravidel, evidence tržeb, finanční zprávy. Všechny právní předpisy obsahují novely zákonů schválených během roku 2025 k právnímu stavu 1. 1. 2026. 

 

 

OBSAH ZÁKONY I /2026 část A

 

1. kapitola – Správa daní

Zákon č. 280/2009 Sb. daňový řád

 

2. kapitola – Daně z příjmů

Zákon č. 586/1992 Sb. o daních z příjmů

 

3. kapitola – Daň z přidané hodnoty

Zákon č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty

 

4. kapitola – Silniční daň

Zákon č. 16/1993 Sb. o silniční dani

 

5. kapitola – Daň z nemovitosti

Zákon č. 338/1992 Sb. o dani z nemovitostí

 

První kapitola obsahuje daňový řád, zákon, jímž je upraven postup správců daní, práva a povinnosti daňových subjektů a třetích osob, které jim vznikají v daňovém řízení při správě daní. 

Ve druhé kapitole je zákon o daních z příjmů, který byl několikrát v roce 2025 aktualizován. Obecně dodavatel ze svého zisku z obchodu odvede státu část, kterou nazýváme daní z příjmu. Daň z příjmu se dělí na daň z příjmů fyzických osob a daň z příjmů právnických osob.

Obsahem třetí kapitola je zákon o dani z přidané hodnoty. Tvoří jeden z nejdůležitějších příjmů státního rozpočtu. Platí ji všichni při nákupu většiny zboží a služeb, proto se jí také někdy říká univerzální daň nebo též všestranná daň. Princip této daně je v tom, že dodavatel, pokud je registrován jako plátce, musí odvést z obchodu část hodnoty, pokud je tento obchod předmětem daně. Naopak odběratel si za jistých podmínek může zažádat o vrácení daně, kterou při obchodu dodavateli (plátci) zaplatil. Hlavní výhodou této daně je, že se snadno vymáhá a subjekty se jejímu placení mohou hůře vyhnout.

 

Obsahem čtvrté kapitoly je zákon o silniční dani. V Česku se jedná o daň přímou, majetkovou. Předmětem této daně jsou všechna motorová vozidla, která jsou používána k podnikání, a to i když jsou vlastněna soukromými osobami. Poplatníkem i plátcem této daně je provozovatel vozidla, který je zapsán v jeho technickém průkazu.

Poslední, pátá kapitola, obsahuje zákon o dani z nemovitostí. Daň z nemovitých věcí je jedna z majetkových daní. Touto daní je každoročně zdaňováno vlastnictví nemovité věci. Výlučným příjemcem výnosů daně jsou obce, zatímco správu daně zajišťuje stát prostřednictvím finančních úřadů. Daň z nemovitých věcí je souhrnným označením dvou různých daní - daň z pozemků, daň ze staveb a jednotek. Každá z uvedených daní se stanovuje samostatně.