Všichni do jednoho

Striptérka dotančila. Leží v zanedbané uličce mezi domy a její kdysi pyšná ňadra hyzdí rukojeť nože zabodnutého s brutální silou. Se silou, jakou dokáží vyvinout jen nadpozemské bytosti nebo šílenci. Nejspíš však obojí naráz, Anděl pomsty podepsaný pod dopisem, nalezeným v jejím pokoji, o tom svědčí. Pak kdosi podomácku vyrobenou bombou vyhodí do povětří kostel v ghettu. Už tak napjatým vztahům mezi bílou a černou komunitou čin neznámého fanatika rozhodně neprospěje. Do cesty vrahovi se kdovíproč připlete sváteční hipík. Nikdo nechápe motiv, ale mrtvola po jeho stanovení přímo volá. A k tomu všemu je Andy v nemocnici. Kolega Andy Parker, detektiv z oddělení vražd, se připletl do cesty dvěma výstřelům neznámého útočníka a teď bojuje o přežití. Tyto čtyři zločiny nemají podle všech známek nic společného. Pouze to, že k nim došlo v rozmezí čtyřiadvaceti hodin a místa, kde se odehrály, jsou na plánu města nemile blízko u sebe. Tak blízko, aby pěkně znepříjemnily sobotu detektivům jediné policejní stanice, 87. revíru... Ed McBain v tomto románu z roku 1971 poprvé uplatnil metodu, kterou v následujících letech využil za neustálého zdokonalovaní ještě nejednou: postavil své detektivní hrdiny před hned několik případů naráz. Zdánlivě jsou bez souvislosti a teprve vyšetřování případné vazby odhalí. Mozaikovitá struktura ostrých střihů z případu do případu, několik dějových linií, každá se svým vlastním vyšetřujícím hrdinou, to se v následujících letech stalo neklamným poznávacím znamením McBainovy tvorby.