LABUT

Román Sebastiana Vassalliho, jednoho z nejvýznamnějších představitelů současné italské literatury, přivádí čtenáře na Apeninský poloostrov konce 19. století a svůj příběh otevírá krvavou vraždou poslance Notarbartoly, v jejímž pozadí stojí mafie. V té době, pár desítek let po sjednocení Itálie, v její jižní, tradičně chudší, a proto opovrhovanější části - Sicílii, vznikala rebelantská socialistická sdružení pracujících, tzv. "fasci". Byla lehce potlačena a "sever" získal další argument pro svou pevnou vládnoucí ruku: na Sicílii panuje nepořádek a mafie. S politickou atmosférou vzpomenutých událostí, s léta protahovaným vyšetřováním vraždy i s rozmachem mafie pak autor spojuje osudy svých hrdinů: mezi nimi je především sicilský poslanec Raffaele Palizzolo, jehož přezdívka Labuť dala název románu, směšná figura, ale o to nebezpečnější - pro cizí i blízké; vedle něj rovněž Sicilan, ministerský předseda Francesco Crispi, jeden z Garibaldiho mužů, a v neposlední řadě "prostá oběť doby", mladá sicilská vdova Filicetta, z níž se stala prostitutka ve službách mocných. Sebastiano Vassalli sleduje politický kvas v zemi a život jejích obyvatel v následujících desetiletích v jakýchsi momentkách a jakoby s odstupem nezúčastněného reportéra, ale v podtextu je cítit ironie, údiv a občas i pobavení nad tím, jaké zakřivení páteře, díry v srdci nebo prázdnou hlavu může mít lidský tvor, co všechno jej dokáže hnát dopředu, čím jsou motivovány jeho činy a za co mu stojí dát v sázku svobodu nebo čest.