Václav Kajdoš

Autor / 1 titul

Dnes již už zesnulý Václav Kajdoš bezpochyby patří společně s Josefem Nesvatbou, Ludvíkem Součkem, Zdeňkem Volným a Ondřejem Neffem mezi přední průkopníky moderní české science fiction.

Narodil se 13. května 1922 ve Frenštátě pod Radhoštem, ale ještě jako chlapec se s rodiči přestěhoval do Prahy - jeho otec se totiž za první repubilky stal vysokým důstojníkem generálního štábu.

Václav Kajdoš maturoval v roce 1941, poté - protože němečtí okupanti uzavřeli české vysoké školy - pracoval ve Zlíně u Bati a pak ve firmě Beag, což byla pobočka zlínské továrny se sídly v Berlíně a ve Vídni.

Po osvobození se příhlásil na lékařskou fakultu Karlovy univerzity a promoval roku 1949. Specializoval se na chirurgii, ale jeho zájmy byly daleko širší než pouze medicínské.

Velmi snadno se učil cizí jazyky, což ho brzy přivedlo k překládání z angličtiny, němčiny, francouzštiny, španělštiny, portugalštiny, ruštiny a dalších řečí.

Zpočátku překládal především populárně vědecké texty, ale velice brzy si nade všechno zamiloval science fiction. Scházel pak už jen křůček, aby překročil rozměr pouhého překládání a začal publikovat vlastní texty, které nezůstaly bez odezvy.

Kromě obliby u čtenářů získal hned několik leterárních ocenění, například cenu Karla Čapka.

Literární tvorbou se však široké zájmy Václava Kajdoše zdaleka nevyčerpávaly.

Věnoval se i svému oboru, který rovněž miloval, především alternativní medicínu. Stal se jedním z průkopníků léčby akupuntury a také zde spojoval praxi s teorií.

Překládal především ruské učebnice, ale poté, co v tomto oboru získal dostatek zkušeností, vydal i vlastní texty zaměřeřující se především na historii akupunktury (Kovem a ohněm) a napsal též českou učebnici akupunktury.

Včas si však neuvědomil, jak ho jeho široké zájmy a strhující pracovní temto vyčerpává a ve věku nedožitých 68 let zemřel na srdeční infarkt