Benoit Duteurtre

Mladý autor, odpovídají tomu i náměty jeho próz, určitý kosmopolitismus a touha překonat hranice francouzské společnosti a kultury, která je příliš uzavřená do svých vlastních problémů. Francouzské kultuře vytýká rozpor mezi velikostí zapomínané a málo živoucí tradice ("dekoru") a banálností nového světa, který z tradice neumí žít a čerpat z ní sílu. Francouzská literatura se podle něj potřebuje otevřít, vystoupit ze sebe samé (a z dědictví Nového románu, který se příliš zabývá sám sebou), potřebuje prý nové postavy, nové situace a reálie, nové úhly pohledu.

Duteurtrovy vazby na české prostředí jsou vlastně zprostředkované přes jeho české přátele v Paříži. Jako muzikolog (je autorem několika studií o současné hudbě, jazzu a operetě) velmi uznává Bohuslava Martinů. Jako spisovatel je přítelem Milana Kundery, který připravil předmluvu pro jednu z jeho próz (Duteurtre říkal, že se na svou návštěvu v Čechách připravoval právě s Kunderou, který je prý velmi zvědavý na jeho dojmy).

Duteurtre si ostatně dopisoval i se samotným Samuelem Beckettem. Bylo to v dobách jeho literárních začátků, kdy Beckettovi jako svému vzoru posílal své texty. Beckettovo doporučení pak stálo i za jejich otištěním v Revue Minuit.

Duteurtre je čerstvým laureátem Ceny Medici za román Cesta do Francie.