Jiří Kamen

Spisovatel a rozhlasový redaktor Jiří Kamen se narodil 28. března 1951 v Kolíně. Vystudoval obor uměnověda na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci; získal titul PhDr. V Československém rozhlase pracuje od roku 1975. Od roku 1989 působil jako šéfredaktor hlavní redakce literárně dramatického vysílání. Šéfredaktorem stanice Český rozhlas-3 Vltava byl v letech 1991–1993. V současnosti pracuje v rámci této rozhlasové stanice jako redaktor a zároveň je na pozici zástupce šéfredaktora. Je členem Obce spisovatelů. Žije v Praze.

Kulturní publicista Jiří Kamen zpracovává pro Český rozhlas dokumenty, je také autorem rozhlasových her. Ve spolupráci s Blankou Stárkovou založil a vytváří kulturněpublicistický sobotní pořad Víkendová příloha stanice Vltava, oceněný novinářskou Cenou křepelek (1996). Pro vysílání připravuje bloky speciálních celodenních projektů o zahraničních kulturách (Francie, Švýcarsko, Německo aj.), z nichž zatím poslední bylo vysílání o africké kultuře, realizované v prosinci 2006.

Spisovatelskému řemeslu se Jiří Kamen pilně věnuje od osmdesátých letech minulého století. Na počátku byl biografický román Toulavý kůň – kniha o divadelníkovi, kabaretiérovi, podnikateli i tuláku Emilovi A. Longenovi. Poté následovaly dvě sbírky spíše civilní něž lyrické poezie, nazvané Štěstí pod míru a Výtah do nebe. Rodnému městu spisovatele Jiřího Kamena, tedy Kolínu, je věnována novela Zlatý Petr. Spolu s vyznáním místu, jehož historie a architektura je nedílnou součástí celé kompozice, jde o pokus zachytit okamžik, kdy se trhá magické pouto mezi dětstvím a dospělostí. Podobně tematicky zaměřený je také Kamenův povídkový soubor Dědeček na střeše.

Kamen píše příběhy lidí dychtivých a poznávajících i zklamaných a prodírajících se deziluzí, jeho prózy jsou směsí momentů lyrických, groteskních, snových i banálních, zasazených do maloměstské konformity. Zároveň jsou tyto práce ukázkou, že snění je činností bezpečnější než prožívání každodenní reality. Citlivě zakomponovaný autorův laskavý nadhled je mimoděčnou a nenásilnou upomínkou, mířící spíš k nerudovské shovívavosti vůči „figurkám“ než k hrabalovskému citu přesně hmatajícímu „perličky na dně“.

Do prostoru již zcela dospělé zodpovědnosti jsou zasazena Kamenova díla z devadesátých let dvacátého století: „novela jako román“ Ten druhý jsem já a zábavný román, mimo jiné o „předrevolučním“ rozhlase, avšak s aktuálními přesahy, nazvaný Za všechno může kocour. To, co ani tato díla neztrácejí, je jemné ironické nadlehčení a znatelná autorova záliba v „provazování“ románového příběhu s prvky historických okolností – což se ukáže jako nejsilnější autorova devíza pro další prozaickou tvorbu.

Podobně nejednoznačné a mnohostranně akční osobnosti Longenova typu zřejmě Kamena přitahují, neboť podobně originální osobností se zabývá i ve svém pozdějším díle, jež vzbudilo prozatím zřejmě nejzřetelnější zájem a ohlas. Jde o román Hugo s velmi dlouhým podtitulem: „Nejkrásnější voják rakouskouherské armády, dobrodruh, tulák, muž, který znal Lenina, Hitlera, Mussoliniho, Goebbelse, přítel Lva Trockého, osvětimský vězeň, židovský básník, autor německých veršů Hugo Sonnenschein z Kyjova píše z mírovské trestnice dopis Rudolfu Slánskému.“ Jde o prolnutí skutečností a fikce, zapracované do poutavého příběhu. Autor v něm, na základě pečlivé práce s autentickými materiály (dopisy, archiváliemi, dobovými časopisy), rekonstruuje a beletristickou formou přibližuje osobnost židovského básníka a dobrodruha Huga Sonnenscheina-Sonky. Tento rodák z Kyjova, bonviván a tulák, který chtěl změnit svět, přežil Osvětim a zemřel ve věznici na Mírově, obviněn z kolaborace. Kniha vychází především z autentického Sonkova dopisu Rudolfu Slánskému, který psal z vězení. Jeho život představuje závratný sled dobrodružství: milostných, politických i uměleckých.

Ve svých autobiografických románech Jiří Kamen nepochybně nalezl klíč k poutavosti v prolnutí snivé reality a věrohodné fabulace, historické autenticity a domýšleného hodnověrného detailu, skutečnosti i okolností, které se mohly stát, jen je momentálně nikdo nezaznamenal – a proto je třeba vše, v rámci možného, domyslet. V roce 2007 vychází Kamenova nová kniha, literární průvodce po krajích helvetského kříže s názvem Malá země s velkými příběhy. (mmm)