Jestřábův let

Lubomír Kubík zachycuje románovou formou životní osudy, a především tvorbu a publicistickou činnost Jaroslava Foglara, a to zejména ve třicátých a čtyřicátých letech 20. století. Jaroslav Foglar v polovině třicátých let konečně prorazil se svými romány a některé se doslova hluboce zapsaly do národní kultury, povědomí a jazyka („lovit bobříky…). Hlavně se ale uchytil ve vydavatelství Melantrich jako redaktor a posléze vedoucí redaktor časopisuMladý hlasatel, se kterým dosáhl neuvěřitelného nákladu více než 100 tisíc výtisků, vytvořil systém dětských čtenářských klubů a vydával proslulé kreslené seriály, které ovlivnily a ovlivňují celé generace čtenářů (Rychlé šípy, Záhada hlavolamu, Stínadla se bouří…). Za okupace přichází zákaz časopisu, Foglar pracuje jako nakladatelský lektor a pokračuje v aktivitách se svým skautským oddílem. Po válce opakuje fenomenální úspěch Mladého hlasatele a jeho čtenářských klubů, tentokrát s časopisem Vpřed. Rok 1948 však znamená praktický konec i tohoto časopisu… Nelehkou cestu za uskutečněním jeho představy o práci s mládeží ozřejmují momentky z dobového společenského a politického života, zvláště za heydrichiády a bezprostředně před únorem 1948. Prostředí nakladatelského provozu a poměry v českém skautingu jsou dokresleny v osobních setkáních s postavami jako E. T. Seton, On dřej Sekora či Otakar Batlička. Letité souputnictví s Jaroslavem Novákem, přední osobností československého Junáka a autorem chlapeckých románů, nebo působení legendární redakce Mladého hlasatele umožňují čtenáři udělat si představu o každodenní tvůrčí práci. Stranou nezůstává ani Foglarův osobní život, zvláště soužití s matkou a vztah s Martou Radvanovou.