Wintonovy děti Benjamin Abeles

Jedním ze zachráněných dětí byl také Benjamin Bedřich Abeles (1925 – 2020).

Americký fyzik, jehož výzkum germanium-křemíkových slitin v 60. letech 20. století ve Spojených státech vedl k vývoji technologie, používané jako zdroj elektřiny pro kosmické sondy programu Voyager. Vyrůstal v Rakousku a v Československu. V červenci 1939, ve věku 14 let, byl jako jedno z několika set židovských dětí převezen z Prahy do Londýna zásluhou humanitárního úsilí Nicholase Wintona, díky němuž tyto děti přežily holocaust. V 15 letech pracoval jako číšník a korespondenčně studoval angličtinu, matematiku, fyziku a chemii. V 18 letech sloužil jako pozemní mechanik u 311. bombardovací perutě britského letectva (RAF). Po druhé světové válce se vzdělával v Československu a v Izraeli, kde získal doktorát z fyziky. Poté žil a pracoval jako výzkumný fyzik ve Spojených státech až do odchodu na odpočinek v roce 1995. Za své zásluhy o vědu obdržel Stuart Ballantinovu medaili a v roce 1991 byl uveden do Síně slávy vynálezců v New Jersey.

Audiokniha vychází díky laskavé podpoře Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadačního fondu obětem holocaustu. Vydalo Tympanum, s. r. o., ve spolupráci s Paměť národa, 2025.