Krajní zodpovědnost

Krajní zodpovědnost - strhující vyprávění s přesvědčivým poučením a možností přímé aplikace přímo vnucuje nový způsob vedení podniků a současně vyzývá vedoucí pracovníky na všech pozicích, aby naplnili své poslání: vedli a vítězili.

DVA V BOJI OSTŘÍLENÍ DŮSTOJNÍCI Z TÝMŮ U. S. NAVY SEAL, KTEŘÍ BĚHEM VÁLKY V IRÁKU VEDLI SPECIÁLNÍ BOJOVOU JEDNOTKU DEKOROVANOU NEJVYŠŠÍMI VYZNAMENÁNÍMI, UKAZUJÍ, JAK SE PRINCIPI VELENÍ UPLATŇOVANÉ V TÝMECH SEAL DAJÍ VHODNĚ APLIKOVAT V PODNIKÁNÍ I V BĚŽNÉM ŽIVOTĚ.

Speciální bojová jednotka SEAL, které veleli Jocko Willink a Leif Babin, byla vyslaná do nejnebezpečnější bojové zóny v Iráku, aby tam splnila zdánlivě nesplnitelný úkol: poskytla pomoc americkým ozbrojeným silám a spolu s nimi nastolila bezpečnost v Ramádí, v městě považovaném za „ztracené“. Ve chvílích hrdinství, tragický ztrát a těžce vybojovaných vítězství speciální bojové jednotky Bruiser z 3. týmu SEAL dospěli k poznání, že velitel – na každé úrovni – je nejdůležitějším faktorem rozhodujícím o tom, zda tým, který vede, uspěje nebo selže. Autoři se po návratu z mise v Iráku začali v týmech SEAL věnovat budování výcviku zaměřenému na velení, pomáhali formovat novou generaci velitelů v týmech SEAL. Později založili společnost Echelon Front a pod její hlavičkou učí vedoucí pracovníky v podnikové sféře i v různých organizacích. Používají přitom stejné principy, jaké se uplatňují v týmech SEAL. K jejich klientům patří začínající společnosti, ale i společnosti ze seznamu 500 největších amerických společností podle každoročního výběru časopisu Fortune. Babin a Willink pomohli celé řadě klientů z nejrůznějších odvětví vybudovat špičkové výkonné týmy. Autoři podrobně popisují způsoby myšlení i principy, které jednotkám SEAL umožňují plnit ty nejtěžší bojové úkoly, ale i to, jak se ty samé principy a způsoby myšlení dají aplikovat ve všech týmech či organizacích. Každá kapitola je věnovaná jinému tématu – například jak se krýt a přitom postupovat kupředu, jak uplatňovat decentralizované vedení, nebo jak vést v organizačním schématu shora dolů i zdola nahoru. Vysvětluje daný princip, proč je důležitý i jak ho zavést do praxe v prostředí, ve kterém je nutné lidi řídit.