Gottwaldovy milosti

Během čtvrtstoletí od zhroucení komunistického režimu v Československu vyšla řada studií i knih na téma poprav obětí politických procesů padesátých let, a jak ukazují diskuze mezi historiky i veřejností, tato problematika je stále aktuální. Přetrvávají diskuze, zda mezi oběti zařadit i funkcionáře komunistické strany, smetené v důsledku vnitrostranického boje. Podobně je tomu s otázkou, koho mezi oběti politických procesů vůbec zahrnout, mezi vyloženě politické procesy se dostaly také případy s částečně kriminálním pozadím a je na dalším bádání, jak se tyto kauzy zhodnotí. Dosud se však neřešila otázka, která s nejkrvavějšími perzekucemi spadajícími do období prezidentské funkce Klementa Gottwalda úzce souvisí. Je známo, kolik občanů bylo za jeho éry popraveno, žádná studie se však nevěnovala milostem, které první dělnický prezident podepsal. Pokud pohlédneme na nepříliš dlouhé prezidentské období Klementa Gottwalda z úhlu hrdelních trestů, zjistíme, že na popravištích zemřelo celkem 228 lidí. Z nich bylo 7 kolaborantů či válečných zločinů a 25 vrahů nebo pachatelů hospodářské kriminality. Děsivé však je, že z politických důvodů bylo oběšeno 196 občanů včetně jedné ženy. Roku 1950 se jednalo o 53 popravených, stejně jako roku 1951, v roce 1952 počet stoupl dokonce na 56. V těchto letech tedy v statistickém průměru režim oběsil jednoho svého odpůrce týdně. Za stejné období podepsal Klement Gottwald 56 milostí, na jejichž základě byl občanům změněn trest smrti na odnětí svobody. Dobu ilustruje fakt, že nejvíce jich bylo uděleno pachatelům válečných zločinů a kolaborantům, celkem 23. V politických kauzách podepsal Gottwald 21milostí a v případě kriminálních deliktů 12. Z nich šlo u 3 osob o trestný čin narušování zásobování, spočívající v padělání potravinových lístků a černý obchod s nimi, u ostatních o vraždy, případně jejich organizování. Kniha Gottwaldovy milosti se pokusí nastolenou otázku zodpovědět a přinést na první léta komunistické diktatury pohled z nového úhlu.