Kobold

Kobold (Přebytky něhy a Přebytky lidí) je dvojromán. Dva příběhy v jedné knize jako dva živly — voda a oheň, který viděné přetavuje. Nebo dvě řeky slité v jeden tok?

Je to kniha o podobách neudolatelné lásky a rafinovaného násilí. O tom, jak lidskou existenci předurčuje rodina, do které jsme vrozeni, či ideologie, v níž se namočíme. O společnosti okoralé dovnitř i k okrajům, ke všem „slabším“, vnímavým. Muka těchto postav jsou chorobami naší doby. A zdrojem těchto muk jsou zdá se Koboldové.

Kobold volně navazuje na knihy A já pořád kdo to tluče (2005) a Peníze od Hitlera (2006) a autorka jím završuje svou trilogii o středoevropském dvacátém století. Kobold aneb Přebytky něhy jsou příběhem rodiny Helly a Michaela Koboldových odehrávajícím se v průběhu jednoho století.

Je to kniha o tom, co se s lidmi stane, když se ocitnou tváří v tvář nacistické či komunistické ideologii. A je to také kniha o podobách lásky a násilí. Její řeč je jako řeka. I když je hladina nehybná, v hlubinách se vždycky něco děje.

Jsou to podvojné příběhy skryté v jediné knize jako voda a žár, příběhy o tom, jakým způsobem lidskou existenci nevratně předurčuje rodina, do které se narodíme, jsme vrozeni. Někdy k tomu, aby člověk ztratil rozum, stačí nejen život mezi dvěma ženami či dvěma muži, ale i život mezi sochami na kamenném mostě… Co je vlastně příčinou neklidu, jenž uvádí lidi v pokušení, lidi naší civilizace, kteří žijí v míru a blahobytu? V životě si opravdu nemůžeme být nikdy jisti tím, co je fantazie a co skutečnost.

Román Kobold volně navazuje na knihy A já pořád kdo to tluče a Peníze od Hitlera. Autorka jím završuje svou trilogii o středoevropském dvacátém století.