Frederik Pohl

Než se Prederik Pohl stal spisovatelem science fiction, pracoval jako sci-fi editor v pulpových časopisech Astonishing Stories a Super Science Fiction, kde nabízel příležitosti Jamesi Blishovi, Cyrilu M. Kornbluthovi, Isaaku Asimovovi, Dainonu Knightovi a dalším kolegům z Futuriánské společností science fiction. Velkou část své kariéry do roku 1980 strávil střídavě psaním a tím, že na jedné straně sloužil jako literární agent spisovatelům science fiction a na straně druhé vytvářel ediční politiku textů vydávaných nakladatelstvími nebo sci-fi časopisy. Pohlovy první romány, napsané ve spolupráci s Cyrilem M. Kornbluthem, dokládají vliv jeho obeznámenosti se science fiction na všech úrovních tvorby. Romány The Space Merchants [č. Obchodníci s vesmírem/SNKLU 1963 a Odeon 1987], Gladiator at Law [Spřízněný gladiátor] a Wolfbane [Kletba vlků] patří mezi nejduchaplnější satiry v celém žánru science fiction, a to nejen díky spekulativním extrapolacím absurdit americké kultury, nýbrž i díky pochopení vhodnosti pojmosloví science fiction pro rozpracování této absurdity. Pohl je všímavý pozorovatel moderní společnosti a jejích neduhu a značné množství jeho povídek z období po druhé světové válce je pronikavými a dokonce prorockými společenskými kritikami. Mezi nimi vynikají povídky The Midas Plague [Midasovská pohroma], o konzumním životě utrhlém ze řetězu, What to Do Till the Analyst Comes [č. Co dělat, než přijde přivolaný psychoanalytik-Tunel do pozítří/SNDK 1967 a Tunel pod světem/AFSF 1996], černá komedie o kultuře závislosti a The Snowmen [č. Sněžní muži-Světová literatura 5/83], povídka, která předjímá energetickou krizi a skleníkový efekt. Většina Pohlových prací z tohoto období vyšla ve sbírkách Alternating Current [Střídavý proud], The Case Against Tomorrow [Proces proti zítřku], Tomorrow Times Seven [Zítra krát sedm], The Man Who Ate the World [Muž, který snědl svět] a Turn Leh at Thursday [Ve čtvrtek zaboč doleva]. Jako autor románů se Pohl rozjel na plné obrátky v sedmdesátých letech s kronikami Heechee, do nichž náleží Gateway [č. Gateway/Transit 1991 a Gateway/Laser 1993], Beyond the Blue Event Horízon [č. Za horizontem modrého jevu/Laser 1993], Heechee Rendezvous [č. Setkání s Heechee/Laser 1994], The Annals of Heechee [č. Anály Heechee/Laser 1995] a The Gateway Trip [Výlet na Gateway], Ústřední myšlenka této řady – zdánlivě opuštěný terminál pro vesmírné cesty vytvořený sofistikovanou mimozemskou rasou, který lidem umožňuje přístup k nepředvídatelným dobrodružstvím na světech ztracených v mezihvězdném prostoru – nabídla Pohlovi úžasný nástroj pro posouzení lidské motivace a cílů tváří v tvář neznámu. Mezi jeho nejpozoruhodnější romány patří Man Plus (č. Man Plus/Návrat 1994], v němž hrdina ztratí víc, než získá, když souhlasí s fyzickou transformací, která mu umožní adaptaci na marsovské prostředí, a Jem, pojednávající o pozemské kolonii odsouzené k opakování agresí a předsudků, jež zničily mateřskou planetu. Vedle desítek románů a povídkových sbírek psal Pohl i eseje o řemesle jak psát science fiction, shromážděné ve sbírkách Digits and Dastards [Čísla a zbabělci a Forbidden Lines [Zapovězené řádky], a publikoval i svou autobiografii The Way the Future Was [Jaká byla budoucnost].