Eliška Krásnohorská

Autor / 4 tituly

Eliška Krásnohorská, vl. Jménem Alžběta Pechová, česká

básnířka, prozaička, libretistka a

překladatelka, autorka knih pro mládež, průkopnice ženského hnutí, pocházela z početné rodiny pražského řemeslníka.

Vzdělání ze soukromé německé školy si Eliška Krásnohorská rozšiřovala samostatným studiem a četbou.

E. Krásnohorská přispívala do řady časopisů (Lumír, Květy, Světozor aj.) i do druhého a třetího ročníku almanachu Ruch. Překládala hlavně díla romantiků –

Byron, Puškin, Mickiewicz.

E. Krásnohorská proslula i jako libretistka, zejména k operám Bedřicha Smetany (Hubička, Tajemství, Čertova stěna, Viola), dále pak Bendlovým a k Fibichově Blaníku.

E. Krásnohorská byla redaktorkou Ženských listů, předsedkyní Ženského výrobního spolku a zakladatelkou první dívčí střední školy Minera (1890).

Trvalé přátelství navázala se spisovatelkou Karolínou Světlou.

V roce 1922 byl Elišce Krásnohorské udělen čestný doktorát Univerzity Karlovy.