Dante Alighieri

Autor / 21 titulov

Dante Alighieri italský středověký básník, významně přispěl k vývoji jazykovědy a italské jazyka a k vývoji politické filozofie. Je považován za předchůdce renesance a jednoho z nevýznamnějších představitelů světové literatury.

Dante Alighieri pocházel z nezámožné městské šlechty. Navštěvoval jednu z řádových škol ve Florencii - dominikánskou u Santa Maria Novella nebo františkánskou u Santa Croce. V letech 1285 - 1287 pobýval na tehdy nejslavnější a nejstarobylejší evropské univerzitě v Bologni. Zde

však nesložil žádné zkoušky a nezískal žádný univerzitní gradus, zřejmě ani příliš nenavštěvoval univerzitní přednášky. Na tehdejší dobu důkladné filozofické vzdělání získal později až jako čtyřicetiletý, kdy již jako vyhnanec pobýval na univerzitě v Paříži a možná i v Padově. Dosáhl značného vzdělání. Zabýval se studiem antického i soudobého italského a provensálského básnictví. Jeho vzorem byla především antická poezie.

Od svých jedenácti let byl Dante Alighieri zasnouben s Gemmou z významného ghibellinského rodu Donati, se kterou se i oženil. Gemma mu porodila minimálně čtyři děti.

Dante se nejpozději roku 1295 aktivně se zapojil do politického života ve Florencii. Formálně byl členem cechu lékařů a lékárníků, neboť politiky

se mohli ve Florencii zúčastnit pouze členové cechů. V roce 1289 zúčastnil bitvy u Campaldina, ve které byly poraženi příslušníci šlechtické strany - ghibellinové. Dante Alighieri stál na straně cerchiovců.

Hlubokým citem, který poznamenal celoživotní Dantovu tvorbu, byla láska k Beatrici. Beatrice zemřela v roce 1290.

V roce 1300 se stal priorem městského státu Florencie. Přestože se tato funkce vykonávala pouze dva měsíce, zastával ji Dante v době, kdy se rozhodovalo o dalším osudu města. V probíhajícím sporu sporu s papežem Bonifácem VIII., který chtěl získat Toskánsko pro své příbuzné, zaujal protipapežské stanovisko.

Jako stoupenec protipapežské strany musel v roce 1302 odejít z Florencie a zbytek života prožil ve vyhnanství ve Veroně a Ravenně pod ochranou knížat obou městských států. Básník putoval Itálií celých 15 let - pobýval v Arezzu, Bologni, Padově, na dvorech vlivných přátel. Tato zdánlivě nekončící pouť, během níž se setkával s celou řadou vlivných postav italského středověku, mu vnukla myšlenku, jak pojmout velkolepé dílo. Chtěl tímto dílem oslavit svou lásku způsobem, jakým žádná žena nebyla nikdy oslavena.

Poslední léta svého života, kdy dokončoval Božskou komedii, strávil Dante Alighieri v Ravenně. Tady s ním žili oba synové. Ti se již usadili ve Veroně a vybudovali si tu existenci. Žila zde i jeho dcera. Synové i dcera ošetřovali Alighieriho v posledních dnech života, kdy se zřejmě nakazil malárií. V Ravenně je také Dante Alighieri pohřben.