Albert Cohen

Albert Cohen (1895, ostrov Korfu – 1981, Ženeva) francouzsky píšící spisovatel švýcarské národnosti a židovského původu, dnes považovaný za klasika francouzské literatury 20. století, držitel Ceny za román Francouzské akademie.

Narodil se na ostrově Korfu, který byl tehdy součástí osmanské říše, ale po připojení ostrova k Řecku se rodina odstěhovala do Marseille. Na gymnáziu se Cohen seznámil s Marcelem Pagnolem, s nímž ho pojilo celoživotní vřelé přátelství. Na počátku první světové války začal studovat právnickou fakultu v Ženevě a v roce 1919 získal švýcarské občanství. Následují dvě životní setkání: se spisovatelem André Spirem a Chaimem Weizmannem, který ho získal pro myšlenku sionismu.

V roce 1925 spoluzakládal časopis La Revue juive, v roce 1930 vydal první román Solal v nakladatelství Gallimard, jemuž zůstal věrný do konce života. Po krátké diplomatické kariéře na Mezinárodním úřadu práce odjel před válkou do Londýna, kde se stal zástupcem Židovského úřadu pro Palestinu u francouzské exilové vlády. Po válce pracoval v Ženevě v Mezivládní komisi pro uprchlíky a několik let se literární tvorbě nevěnoval.

Až v roce 1968 vydal svůj nejslavnější román Milá Páně (Belle du Seigneur), za který mu téhož roku byla udělena Cena za román Francouzské akademie.

Albert Cohen zemřel 17. října 1981 a je pochován na židovském hřbitově ve Veyrier na švýcarsko-francouzské hranici.