Dagmar Mocná

Dagmar Mocná (* 21. května 1958 v Ústí nad Labem) je česká literární teoretička a historička.

Po studiích na gymnáziu vystudovala obory český jazyk a literatura - hudební výchova na Filozofické fakultě, absolvovala v roce 1982 diplomovou prací o recepci Anny Proletářky. V 80. letech byla zaměstnána v Ústavu pro českou a světovou literaturu, v roce 1987 získala vědeckou hodnost CSc. prací Hledání prozaického tvaru, od roku 1997 docentkou české literatury (prací Červená knihovna). 17. dubna 2007 byla prezidentem republiky V. Klausem jmenována profesorkou dějin české literatury.

Od roku 1993 vyučuje na Katedře české literatury Pedagogické fakulty UK. Od 1. září 1997 působí ve funkci vedoucí katedry. Od 1. 9. 2006 pod jejím vedením funguje i dosud samostatná katedra jazyka, která byla sloučena právě s katedrou literatury.

V odborné tvorbě se zaměřuje zejména na monografie o literárních dílech (Případ Kondelík, Záludný svět Povídek malostranských). Dalším jejím badatelským zájmem jsou dějiny a teorie populární literatury, historická poetika a mapování fikčního světa. Na PedF UK přednáší dějiny literatury 1. poloviny 20. století.

Dagmar Mocná je vdaná a má dvě děti.