Vítězslav Kocourek

Studoval na gymnáziu v Praze (1931 až 39), jeho studia češtiny a filozofie na Karlově univerzitě však přerušila válka (absolvoval 1950). Za okupace zkusil několik povoláni: sportovního redaktora, úředníka, laboranta. První tři léta po válce pracoval v redakcích novin, pak v dramaturgii Čs. státního filmu (1948 až 1952), v redakci nakladatelství Čs. spisovatel (1952-59), kde byl poslední tři léta šéfredaktorem. Od r. 1959 je šéfredaktorem Divadelního a literárního jednatelství.

Kocourkova publikační činnost (verše, prózy, fejetony) se datuje od gymnazijních let (Studentský časopis, Mladá kultura i pod pseud. Cattler, Psohlavec, později Lidové noviny). Po válce tiskl povídky, úvahy, kritické stati, epigramy v Tvorbě, Dikobrazu, Kytici, Novém životě, Květnu, Literárních novinách, Kultuře aj., psal doslovy, autorsky se účastnil na revuích Divadla satiry (Cirkus plechový; Zvláštní vydání; Ferda, sirky, zeměkoule).

Uspořádal antologii z čes. povídek Země kytice (1955). V epigramech, jimiž debutoval a jež tvoří jednu ze složek jeho tvorby, převyšuje Kocourek průměr dobové satiry jen kulturou slova. V povídkách psychologické ražby hledal za sportovní látkou (Sportovní povídky) mravní problémy mládí své generace. Podstatnou složkou K. spisovatelského zájmu je literatura pro mládež a v ní klasické dobrodružné látky, jež překládal, převyprávěl, dramatizoval a dotvářel.