Tereza Nováková

Autor / 3 tituly

Teréza Nováková, rozená Lanhausová, patří jako prozaička k významným představitelům českého

venkovského realismu.

Teréza Nováková se narodila v Praze do kulturního smíšeného manželství. Otec byl Čech, matka Němka, která pocházela ze zámožné německo-židovské rodiny. K češství vedl Terézu Novákovou otec.

Teréza Nováková navštěvovala dívčí školu S. Amerlingové, později Náprstkův Americký klub českých dam, kam ji uvedla Karolína Světlá. Důkladná znalost cizích jazyků jí umožnila číst německé a anglické autory v originále a poznat tak světovou literaturu.

Při studiu se Teréza Nováková seznámila se Svatoplukem Čechem a se svým budoucím manželem, gymnaziálním profesorem Janem Novákem. S ním po sňatku v roce 1876 odešla do Litomyšle. Měli sedm dětí, ale jen literární kritik a historik Arne Novák matku přežil.

V Litomyšli pracovala Teréza Nováková osvětově a zajímala se o národopisné studium východočeského lidu. Po dvaceti letech se rodina vrátila do Prahy.

Nováková horlivě pracovala i v ženském hnutí, založila a redigovala časopis Ženský svět. Usilovala o rovnoprávnost žen, volební právo a právo na vzdělání.

Po manželově smrti žila Nováková v Proseči u Skutče, kde napsala svá vrcholná literární díla.

Teréza Nováková zemřela v Praze u svého syna Arne Nováka.

Dílo Terézy Novákové:

Novákovou získala pro literární činnost Karolina Světlá, jíž vděčná žačka věnovala také oslavnou monografii. Od drobných próz z městského a venkovského prostředí s romantickými postavami se autorka dostala k realistickým, sociálně akcentovaným povídkám.