Patrik Ouředník

Patrik Ouředník (*23. dubna 1957, Praha) je český spisovatel a překladatel, žijící ve Francii.

Spisovatel, překladatel a esejista Patrik Ouředník se narodil v roce 1957 v Praze. Před svým odjezdem do Francie vystřídal řadu různých zaměstnání, mj. jako knihkupecký příručí, archivář, skladník, sanitář, listonoš, domácí dělník. Současně se aktivně věnoval šachu.

V roce 1984 emigroval do Francie, kde zprvu pracoval jako šachový konzultant, později jako knihovník. V letech 1986 – 1998 byl redaktorem a vedoucím literární rubriky ve čtvrtletníku L'Autre Europe (Paříž). V roce 1992 podnítil založení Svobodné univerzity v Nouallaguetu, kde od r. 1995 přednáší.

Česky publikoval literární a společensko-kulturní články ve Svědectví a 150 000 slov (Paříž), francouzsky přispíval do periodik L'Autre Europe, La Nouvelle alternative, Lettre internationale, Liber, Cadmos aj. Ve Francii také uspořádal několik publikací včetně prvního francouzského sborníku studií o Vladimíru Holanovi (1991). Je lektorem a spoluautorem Slovníku autorů a Slovníku literárních děl v nakladatelství Robert Laffont (1994) a autorem hesla „Kultura v Československu“ v Encyclopaedia Universalis (1992). Po roce 1989 publikuje rovněž v českém tisku (Respekt, Nová Přítomnost, Kritická příloha, Souvislosti, Prostor, Aluze aj.).

Jako překladatel debutoval v samizdatovém sborníku Boris Vian: Kroniky, texty, povídky (1978), který sám uspořádal, a oficiálně r. 1984 ve Světové literatuře texty Jacquese Brela. Vlastní tvorbu začal uveřejňovat až po odchodu do Francie. Do povědomí českého čtenáře vstoupil díky svému „slovníku nekonvenční češtiny“ Šmírbuch jazyka českého (Paříž 1988) a zakrátko si vydobyl pověst spisovatele s mimořádným jazykovým a stylistickým nadáním. Mezinárodního ohlasu dosáhly jeho prózy Europeana. Stručné dějiny dvacátého věku (2001) a Příhodná chvíle, 1855 (2006), které byly přeloženy do více než dvaceti jazyků.

Dílo:

Šmírbuch jazyka českého. Slovník nekonvenční češtiny. Paříž 1988; Praha 1992; 2005.

Anebo. Praha 1992.

O princi Čekankovi, jak putoval za princeznou, a o všelijakých dobrodružstvích, která se mu přitom přihodila. Praha 1993; 2008.

Aniž jest co nového pod sluncem. Slova, rčení a úsloví biblického původu. Praha 1994.

Rok čtyřiadvacet. Praha 1995; 2002.

Neřkuli. Praha 1996.

Hledání ztraceného jazyka. Praha 1997.

Klíč je ve výčepu. Praha 2000.

Europeana. Stručné dějiny dvacátého věku. Praha 2001.

Dům bosého. Praha 2004.

Příhodná chvíle, 1855. Praha 2006.

Ad acta. Praha 2006.

Přeložil:

Překlady z francouzštiny:

Boris Vian: Kroniky, texty, povídky (1981) + Rozruch v Andénách (1992) + Mravenci (1994, s J. Pelánem).

Raymond Queneau: Stylistická cvičení (1985; uprav. 1994) + Na ženský je člověk krátkej (2001).

Samuel Beckett: Čekání na Godota (1986).

Jacques Vaché: Dopisy z války (1994).

Henri Michaux: Jistý Plume (1995).

François Rabelais: Pantagruelská Pranostyka, nesporná & neklamná & neomylná, pro perpetuální rok nově sepsaná ku prospěchu & ponaučení slovutných zevlounů mistrem Alcofribasem, vrchním číšníkem řečeného Pantagruela (1995) + Pojednání o případném pití vína, totiž velikém & ustavičném, pro potěchu ducha & těla & proti všelikým chorobám oudů zevnitřních i vnitřních, sepsané ku poučení & užitku brachů mokrého cechu (1995).

Alfred Jarry: Spekulace (1997).

Překlady do francouzštiny:

Vladimír Holan: À tue-silence (1990) + L’Abîme de l’abîme (1991).

Jan Skácel: Paysage avec pendules (1990).

Ivan Wernisch: Au jour d’ hier (1990).

Miroslav Holub: Programme minimal (1997).

Jan Zábrana: Toute une vie (2005).