Ota Filip

Ota Filip se narodil 9. března 1930 ve Slezské Ostravě, po maturitě na gymnáziu v Praze (1948) vystřídal mnohá zaměstnání, začínal v administrativě a ve sportovní rubrice Mladé fronty, později v okresních a závodních novinách, několik let pracoval jako horník, v letech 1968-1969 byl redaktorem nakladatelství Profil v Ostravě. V roce 1970 byl odsouzen na osmnáct měsíců za podvracení republiky. V roce 1974 se nuceně vystěhoval do Německa. V Mnichově se stal významným autorem německým i evropským, držitelem řady vyznamenání a cen, předním publicistou a komentátorem (Frankfurter Allgemeine Zeitung, Die Zeit), pracoval jako lektor v nakladatelství S. Fischer Verlag, stal se členem Bavorské akademie věd a umění. Jeho knihy vycházejí v Německu, Francii, Itálii a dalších zemích. Žije v podalpském městečku Murnau.

Je autorem celé řady románů: Cesta ke hřbitovu (Ostrava 1968, přeložen do několika jazyků), Blázen ve městě (v roce 1970 sazba rozmetána, Ostrava 1991, přeložen do několika jazyků), Nanebevstoupení Lojzka Lapáčka ze Slezské Ostravy (Edice Petlice 1974, Praha 1994, podle knihy televizní seriál, vyšlo také německy), Poskvrněné početí (Toronto 1976, Plzeň 1990), Valdštýn a Lukrécie (Toronto 1979, vyšlo také německy), Děda a dělo (německy 1981, francouzsky 2004), Touha po Procidě (1988, dosud jen německy), Kavárna Slavia (Praha 1993, vyšlo také německy), Sedmý životopis (Brno 2000, vyšlo také německy), Sousedé a ti ostatní (Brno 2003), 77 obrazů z ruského domu - Román o velké, ztroskotané lásce a vzniku abstraktního malířství (Brno 2004). V roce 2007 vyšly jeho memoáry Osmý čili nedokončený životopis.