Monty Roberts

Monty Roberts se narodil uprostřed hospodářské krize – v květnu čtrnáctého dne 17 let po skončení 1.světové války, tedy roku 1935, v malém městečku Salinas v Americe. Oba jeho rodiče pracovali s koňmi. Jeho otec byl cvičitel a jezdecký instruktor. Měl smlouvu s kalifornským městem Salinas, že bude provozovat jejich dostihové závodiště. Bylo velké a vyhlášené. Konala se v něm také rodea. První zkušenost v sedle získal krátce po narození. Vždy, když jeho matka koně krokovala posadila si malého Montyho před sebe do sedla. Už ve čtyřech letech se zúčastnil svých prvních závodů na koni jménem Zrzek, byl to hezký bělouš. A na těchto závodech zvítězil nad mnoha staršími dětmi. Montyho život byl těžký, měl přísného a neústupného otce. Tradiční cvičitelé, mezi niž patřil i Montyho otec, postupovali podle metody: uděláš, co ti přikážu, nebo ti způsobím bolest. Jemu se však tahle metoda příčila, ale jeho otec mu po každé řekl, že to jinak nejde. Zlom nastal, když měl pro rodeo přivést divoce žijící mustangy ze Sierry Nevady.Tam pozoroval dnem i nocí divoké čtyřnohé chlupaté koule, které někdy ve čtvrtohorách vypadaly jako nepovedená liška... Byl si jistý, že musí existovat nějaký přirozený způsob komunikace s těmito inteligentními tvory. Pozoroval vedoucí klisnu stáda, jak vychovává dorůstající hříbata, nebo jak upozorňuje stádo na jakékoliv nebezpečí bez vydání jediného hlásku. Jak je to možné, kladete otázku? Řečí těla je to možné. Z těchto všech poznání z volné přírody si uvědomil, že koně mají jakýsi koňský jazyk, který nazval „equus“(pozn.aut. Je to jazyk pohybů těla, postavení uší). Pln dojmů a radosti z tohoto objevu, se vracel domů. Vyzkoušel tuto metodu na svých koních potají, aby se o tom nedozvěděl jeho otec a co se nestalo? Metoda u koní fungovala s menšími či většími úspěchy. Nadšení ovšem brzy zkazil přísný otec. Když mu Monty ukázal, že dokáže pracovat s koněm, aniž by ho musel bít a týrat, krutý otec ho okamžitě po zhlédnutí zbil a řekl: „To už nikdy nedělej, ty koně tě zabijou.“. Montyho život byl ohromně těžký. Nechtěl pracovat s koňmi jako neústupný otec, chtěl koním ukázat, že všichni lidé nemusejí být nutně zlí, nepříjemní a krutí. Své partnerství s koňmi navazoval až do otcovy smrti potajmu. Jinak to totiž nešlo. Za celý život utržil od otce 50 zlomenin. Nic od koní, jen od otce. Po otcově smrti mohl začít svou metodu šířit mezi veřejnost. Postavil ranč – ráj pro koně. Svou metodou dokázal navázat přátelství i se srnkou, jenž je tak plaché zvíře. V 80.letech se dostal do Anglie, kam si ho pozvala sama anglická královna Alžběta, která se doslechla o jeho práci bez násilí s koňmi a chtěla, aby pracoval i s jejími koňmi a tím jí dokázal, že jeho metoda je pravdivá. Tím se jeho sláva rozšířila do evropských končin. U nás v ČR dokonce pořádal své vystoupení.