Lenka Reinerová (1916 - 2008), Česká republikaLenka Reinerová byla poslední českou spisovatelkou píšící německy. Byla iniciátorkou přípravného výboru pro založení Muzea německy psané literatury v Čechách.
Lenka Reinerová pocházela z židovské rodině
, která bydlela na pražském Karlíně. Po absolvování základní školní docházky navštěvovala německé gymnázium ve Štěpánské ulici. Od roku 1936 pracovala jako novinářka v emigrantském časopise Arbeiter-Illustrierte-Zeitung. Přátelila se s Egonem Erwinem Kischem.
Kvůli svému židovskému původu musela Lenka Reinerová v roce 1939 opustit Československo. Odjela do Francie a později do Maroka, kde byla internována v zajateckém táboře. Za pomoci svých přátel dojela až do Mexika, kde působila na vyslanectví československé exilové vlády. V roce 1945 odjela Lenka Reinerová se svým mužem, jugoslávským lékařem a interbrigadistou, Theodorem Balkem do Bělehradu. Během 2. světové války zahynuli v koncentračních táborech všichni její příbuzní.
V roce 1948 se Lenka Reinerová vrátila zpět do Československa. Na začátku 50. let byla uvězněna na 15 měsíců ve vyšetřovací vazbě v ruzyňské věznici.
V 60. letech pracovala Reinerová jako šéfredaktorka časopisu Im Herzen Europas. Zde
také otiskla první německý překlad textů Václava Havla.
Po roce 1969 nesměla Lenka Reinerová publikovat, proto se živila překlady a tlumočením. Od začátku 80. let vydává berlínské nakladatelství Aufbau její německy psané knihy.
V roce 1999 obdržela ve Výmaru Lenka Reinerová prestižní vyznamenání Schillerring pro německy píšící spisovatele. V roce 2001 jí byla udělena Medaile za zásluhy I. stupně, kterou jí předal prezident České republiky Václav Havel.
V roce 2002 se Lenka Reinerová stává čestnou občankou Prahy. V březnu roku 2003 byla poctěna Goetheho medailí - vysokým německým vyznamenáním. V roce 2006 jí udělil německý prezident Horst Köhler jedno z nejvyšších německých vyznamenání, Velký kříž za zásluhy, který jí předal německý velvyslanec v České republice Helmut Elfenkaemper.
