Karel Klostermann

Autor / 23 titulov

Karel Klostermann zassvětil celé své literární dílo Šumavě a životním osudům jejich obyvatel. narodil se sice v hornorakouském Kragu, ale brzy se vrátil s rodinou do Čech, a to nejprve do Sušice, kde jeho otec působil jako praktický lékař. Dětství prožil v Žichovicích nedaleko Rábí. Nechodil ani do školi, protože ve vsi nebyla a do ostatních škol bylo daleko. Až když otec, panský lékař knížete Lamberka zjistil, že je jeho syn zanedbaný, poslal ho do Stříbrných hor (později Nalžovské hory).

Gymnázium začal studovat v Klatovech a

dokončil v Písku, pak se zapsal na lékařskou fakultu vídeňské univerzity, po 10 semestrech byl nucen pro tíživé rodinné poměry nastoupit do zaměstnání. Nejprve yl vychovatelem v Žamberku, potom redaktorem časopisu. A nakonec od roku 1878 profesorem německého a francouzkého jazyka v Plzni až do odchodu na odpočinek v roce 1908. Klostermann byl stejně jako Adalbert Stifter původem Němec. Ale hlásil se k České národnosti. Stal se jedním ze zakladatelů českého

akademického spolku ve Vídni a nakonec českým spisovatelem

Klostemann podnikl několik cest do ciziny, zejména do Francie a na Balkán, byl členem plzeňské městské rady a okresního zastupitelstva, funkcionářem četných kulturních a osvětových spolků. Inicioval také stavbu rozhledny na Javorníku, která po rekonstrukci

v roce 2000 nese jeho jméno.

Do literatury vstoupil Klostermann v pol. 80. let 19. století drobnými fejetony a črtami, které uveřejňoval převážně v pražském německém časopise Politik.

Z podnětu redaktora časopisu Osvěta V. Vlčka začal Klostermann soustavně psát česky. Pro českou literaturu objevil krásu Šumavských lesů a hor i život a tradice jejich obyvatel. Velký důraz klad na vylíčení krajiny a přírody. Jeho díla vznikla na základě skutečných událostí a vyprávění.

Závěr života strávil Karel Klostermann ve Štěkni na Strakonicku, kde také zemřel na rozedmu plic