Anna Fárová

Autor / 4 tituly

Její matka byla francouzská profesorka Anne Moussu, její otec Miloš Šafránek byl diplomat. V Paříži se setkávala s významnými umělci té doby, osobně poznala například Bohuslava Martinů, Jana Zrzavého, Josefa Šímu nebo Františka Tichého.[3] Po přesídlení do Prahy na Spořilově navštěvovala schůzky surrealistů, kde se seznámila s Karlem Teigem i se svým budoucím mužem výtvarníkem Liborem Fárou (1925–1988

Napsala řadu knih o významných českých i zahraničních umělcích, například o Františku Drtikolovi, Josefu Sudkovi, Robertu Capovi, vůbec první monografii o Cartier Bressonovi, Werneru Bischofovi, členech agentury Magnum a dalších (Jiří Jeníček, Eugen Wiškovský, Jindřich Štyrský, Josef Koudelka, Eva Davidová). Vytvořila a uspořádala fotografickou sbírku v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze. V roce 1964 organizovala výstavu 7+7, v roce 1974 výstavu Osobnosti československé fotografie I, roku 1981 organizovala výstavu 9&9 v cisterciáském klášteře v Plasích, na které vystavovalo 18 českých umělců[4] a pozvání přijali významné osobnosti světové fotografie.

Za svou práci získala množství významných vyznamenání v USA, Německu a dalších zemích. Byla jmenována Rytířkou řádu umění a literatury ve Francii a roku 2002 získala české státní vyznamenání Medaili Za zásluhy[5][3]. Roku 2006 obdržela titul „Osobnost české fotografie roku“ za dlouhodobý přínos fotografii“.[6] Za rekonstrukci domu na Horním náměstí ve Slavonicích, který zakoupila (Fárův dům), byla udělena cena Grand Prix Obce architektů.

Měla dvě dcery, sochařku Isabelu (* 1961) a fotografku Gabrielu (* 1963), která tvoří pod pseudonymem Gabina.[7]