Autor
/ 5 titulov
Josef Jedlička (1927 - 1990), Česká republikaJosef Jedlička
se narodil v roce 16. 3. 1927 v Praze, zemřel 5. 12. 1990 v Augsburgu (SRN) . Po absolvování reálného gymnázia v Praze (mat. 1946) Jedlička studoval estetiku a etnografii na FF UK v Praze, ale v roce 1948 byl z univerzity vyloučen coby protikomunistický. 1953-1968 žil v Litvínově. Pracoval v různých profesích - jako dělník, učitel, TV asistent, vychovatel aj. Jako antikomunistovi mu bylo zakázáno publikovat cokoliv, ale psal romány a povídky tajně a četl je v kruhu svých blízkých přátel, mimo jiné Jana Zábrany, Bohumila Hrabala a jiných tehdy zakázaných spisovatelů.
V roce 1966, po 18 letech zákazu, Jedličkovi bylo dovoleno publikovat experimentální román
Kde život náš je v půli se svou poutí
, napsaný v roce 1950; kniha byla v tomto vydání cenzurována, v úplném znění byla vydána v roce 1994 po pádu komunistického režimu v Československu. Přesto i cenzurované vydání knihy tehdy způsobilo skandál a Jedličkovi bylo opět zakázáno publikovat. Až v roce 1968 bylo Jedličkovi dovoleno publikovat několik esejů o F. Kafkovi a Ivanu Divišovi v časopisech. Pro tyto Jedličkovy sporadicky časopisecky publikované eseje je příznačná hluboká filozofická erudovanost.
Po sovětské okupaci Československa v srpnu 1968 emigroval Jedlička do západního Německa. Tam žil v Mnichově, kde pracoval jako redaktor a komentátor Rádia Svobodná Evropa v letech 1970-1980.
Jedličkův opožděný debut (
Kde život náš je v půli se svou poutí
) představuje filozoficko-meditativní prózu, která je pojata jako generační autobiografické svědectví o hledání smyslu života v socialistické realitě severních Čech 50. let. Simultánní existence několika vzájemně se prolínajících časových pásem, silná filozofická reflexe i apelativní lyrismus autorské výpovědi vytvářejí složitě strukturovaný literární tvar, zvýrazňující autentické hodnoty této prózy.
Podle svědectví současníků (Václav Vokolek) je Jedlička autorem knihy
Život pána Ježíše Krista
, jež po autorově emigraci vyšla pod jménem Josefa Voláka a se změněným názvem
Vyšla hvězda nad Betlémem
; Josef Volák však Jedličkovo autorství ani později nepřiznal.
V kronice
Krev není voda
zachytil Jedlička historii vlastního rodu i smysl své životní cesty; široce koncipovaná próza se složitou stavbou, vyjadřující organické vznikání textu, však vyznívá i jako osobitý obraz celé české společnosti uplynulého století.
Eseje soustředěné do knihy
České typy
byly původně určeny pro rozhlasové vysílání Svobodné Evropy a autor se v nich pokusil charakterizovat základní rysy české národní povahy, jak se zrcadlí v obecně známých literárních postavách (Švejk, Kondelík, Cimbura apod.).
Soubor
Ornament
zahrnuje zejména časopisecky publikované eseje z druhé poloviny šedesátých let.
Mezi časopisecky publikovanými texty má významné postavení studie
Dodatek k nenapsaným Dějinám české literatury
(Rozmluvy 1987, č. 7), v níž se exilový autor i bez možnosti přístupu ke všem relevantním pramenům pokusil o náčrt vývoje režimem netolerované literatury v poválečném Československu.
BIBLIOGRAFIE
Beletrie a práce o literatuře:
Kde život náš je v půli se svou poutí
(1966; rozšíř. 1994)
Život Pána Ježíše Krista
(pro děti, 1969, pod jm. spoluautora J. Voláka; náklad zničen, nové vydání pod názvem
Vyšla hvězda nad Betlémem
, 1969; s původním názvem i pův. doslovem vyšlo 1990, ale opět pod Volákovým jménem, aniž bylo Jedličkovo autorství přiznáno)
Krev není voda
(1991)
České typy
(1992)
Poznámky ke Kafkovi
(1993)
Rozptýleno v prostoru
(2000)
Ornament
(2006)
Ostatní práce:
Bohdan Kopecký
(monografie, 1968)
Josef Jedlička byl také manželem spisovatelky Violy Fischerové.