Jan Křesadlo

Václav Jaroslav Karel Pinkava, píšící pod pseudonymem Jan Křesadlo (* 9. prosince 1926, Praha; + 13. srpna 1995, Colchester) byl český spisovatel a básník.

Po invazi roku 1968 emigroval do Británie se svou ženou a čtyřmi dětmi. Pracoval jako klinický psycholog, vedoucí oddělení. Po předčasném odchodu do důchodu v roce 1982 se naplno věnoval umělecké tvorbě. Za svou prvotinu, román Mrchopěvci, kterou vydalo nakladatelství '68 publishers, obdržel cenu Egona Hostovského.

Svůj pseudonym si vybral částečně i proto, že ve svém občanském jménu postrádal ryze české ř. Pseudonymy měl v oblibě, například přesmyčkový Jake Rolands (autor rodokapsu), dále J. K. Klement (překladatel), Juraj Hron (slovácký autor), Ferdinand Lučovický z Lučovic a na Suchým dole (skladatel), Kamil Troud (ilustrátor), a další.

Angažoval se v kostelní musice, komponoval hudbu, mimo jiné i Glagolskou mši. Mimo uměleckou činnost a svůj občanský obor úspěšně publikoval v matematické logice, kde vynalezl celou třídu vícehodnotových logik.

Coby tzv. renesanční muž, polyhistor, rád si kladl náročné překážky a úkoly. Se svou dcerou přeložil do angličtiny Seifertův Věnec sonetů a k tomu si dopřál i vlastní polemický Vzdorověnec.

Vydal sbírku básní v sedmi jazycích, nazvanou Sedmihlásek. Celkem napsal, včetně několika sonetových věnců, přes sto sonetů.

Následující ukázka je pro Křesadla typická, má bizarní a pitvorné téma a vtipně kombinuje klinickou zkušenost psychologa s erudicí přírodovědce a znalce filosofie (téma transmigrace duše mezi člověkem a psem nastolil již Pythagoras, což zde kontrastuje s ironickou narážkou na materialistu jménem Thomas Hobbes)