Česko návod k použití

Mnichovské nakladatelství Piper trefilo svým nápadem „Návodů k použití“ zřejmě hřebíček na hlavičku. Řada Návodů k použití měst, zemí a oblastí – vždy z pera literáta – čítá dnes již téměř sedm desítek položek. V roce 1998 došlo i na jazykový a geografický novotvar „Tschechien“ – řekli bychom „Česko“. Nakladatel oslovil Jiřího Grušu, který právě ukončil své diplomatické poslání v Bonnu a ministerské v Praze, jako muže zakotveného ve dvou jazycích, literaturách a kulturách – české a německé. A autor s vervou naplnil svazek svými originálními úvahami o českých a moravských hrdinech, prototypech, legendárních postavách a místech, mýtech a předsudcích. Úspěch přiměl nakladatele k novým vydáním a autora k neustálému rozšiřování o nové kapitoly. Také po českém Česku / návodu k použití se jen zaprášilo, i když jde o četbu sice esejisticky jiskřivou, ale zároveň intelektuálně náročnou. To povzbudilo autora i nakladatele k novému, souhrnnému vydání „poslední ruky“, v němž jsou shrnuty nejen všechny vsuvky, opravy a nové kapitoly dosavadních německých vydání, ale i jedna kapitola zcela nová a řada úprav s ohledem na českého čtenáře.