Domovy

Prvotina Ivana Blatného (1919-1990) Paní Jitřenka (1940) a po ní následující Melancholické procházky (1942) je zpěvnou lyrikou, má názvuky seifertovské i nezvalovské, je adorací rodného Brna. Sugestivní melodičnost, melancholické ladění, mládí proměněné v naléhavost poezie. Městskou kulisu má také třetí sbírka napsaná v intencích Skupiny 42. Návrat k rytmicky pravidelnému verši přináší Hledání přítomného času (1947). Blatný, Kainarův druh (bydleli spolu), byl se dvěma dalšími autory vyslán Syndikátem čs. spisovatelů do Velké Británie a 29. března 1948 se rozhodl emigrovat. Čekal ho svízelný úděl - záhy u něho propukla duševní choroba. Od r. 1954 až do smrti byl hospitalizován na psychiatrické klinice. Poezii přesto neopustil. R. 1969 byl v Anglii "objeven" svým bratrancem. Z bohaté pozůstalosti byly publikovány básně v souborech Stará bydliště a Pomocná škola Bixley; poprvé vyšly v nakladatelství 68 Publishers v Torontu. Editor Antonín Brousek se o první z nich tehdy vyjádřil, že je jednou z nejlepších v celé moderní české lyrice.