Pozvedám své oči k horám

Autor pravděpodobně sám netuší, jak moc je jeho kniha výbušná, jak moc je neobyčejná, osvěžující, strhující, milá a jak moc je vzdálena jistě dobře míněným a nabádavým duchovním brožurkám našeho mládí, psaným moudrými duchovními autory pro mládež, knihám nešetřícím dobře myšlenými radami, které nám v dobré víře k jmeninám věnovali naši rodiče a vychovatelé.

Nemylme se, tato kniha o horách a cestách je kniha o duchovním životě, je to kniha pro mládež, ale nejen pro ni, je oslovující a je především autentická. Věřím pevně, že kdyby Ježíš Kristus žil v naší době, mnoho podobenství by se odehrávalo na atletických stadionech, mezi dvěma brankami nebo v navázání na lano při chůzi mezi ledovcovými trhlinami. Vpravdě je nebeské království podobné člověku, který se z posledního chytu výšvihem dostal na vrchol vysoké stěny...

z předmluvy Marka O. Váchy