Devět bran

Příběhy a legendy ze života zbožných chasidů a rabína Jisachara Dov Rokeacha ve výhodní Haliči upoutají prazvláštními figurami věřících i zázračných rabínů z doby před 1. světovou válkou, které Jiří Langer v Belzu poznal. Svým odchodem do Haliče překvapil své přátele i svoji takřka asimilovanou židovskou rodinu z pražských Vinohrad. V roce 1913 se poprvé vydal do východní Haliče do městečka Belz poznat chasidismus zblízka, „aby se vrátil do středověku, kde prostota vřelé víry, život v pokoře a víra v sílu modlitby byly spojeny s nevědomostí, zaostalostí a špínou, pro moderního člověka nemyslitelnou“. Sám Jiří Langer „puzen tajemnou touhou“ svou cestu přiblížil čtenářům v úvodu knihy chasidských vyprávění Devět bran: „Neschůdná je cesta do říše chasidů. Cestovatel prodírající se houštinami pralesů, nezkušený a nedostatečně vyzbrojený, není větším odvážlivcem než ten, kdo se odhodlá vniknouti do světa chasidského, nevzhledného, ba odpuzujícího svým podivínstvím. Jen málo dětí Západu tuto cestu vykonalo.“