Hadí píseň aneb Příběh labyr

Hadí píseň vypráví o zbloudění lidské duše, jejím únosu démony a o Mistru, který se vydá ji hledat a spasit na „cestách střežených anděly“, což nakonec přináší obohacení a spásu pro oba. Dílo čerpá z celé řady světových kultur, takže tentýž příběh se odehrává a postupně mozaikovitě skládá v různých místech a v různých dobách, prolíná se v něm svět islámského esoterismu s židovskou a orientální mystikou i s keltskou tradicí, takže děj příběhu se odehrává všude a vlastně nikde, resp. onde a v onom čase, neboť „jediný skutečný místopis je anonymní a vnitřní“ a poselství Hadí písně je nadčasové a transkulturální.