Branou nebes ku blankytu

Miloslav Sonny Halas (1947–2008) osobitým způsobem spojil tvoření s domovinou, s přírodou a její ochranou. A především měl jasnou cestu a celý život vyvíjel úsilí, aby zůstal nezávislým, svobodným a tvůrčím člověkem. Pohyboval se těsně na hraně subkultury se znaky, které ho odlišovaly jak od kultury většinové, tak od podzemní, a to nejen v malování a rozličném tvoření, ale i životním stylem, chováním, uznáváním hodnot a společenských norem. Byl to tulák s hluboce prožívaným vztahem k přírodě, ekolog, bohém a pábitel, malíř, akční umělec, tvůrce dodnes hraných grafických partitur, koláží, plakátů, objektů, art protisů, vitráží, samizdatově vydával knihy přátel, které upravoval a ilustroval, spolutvůrce a herec superrealistického divadla Náhon a ani tak ještě není řečeno vše, čím byl. Kniha Josefa Šamánka se snaží jeho složitou osobnost čtenářům poněkud přiblížit.