Vojta Dyk

Dívá se na svět z výšky 196 centimetrů. Mohl by hrát basket, volejbal… Štíhlý, s pravidelnými rysy ve tváři, bondovským úsměvem a modrýma očima vypadá jako hezounek z nějakého amerického seriálu. Vojtěch Dyk ale není tuctový příslušník posametové generace. Je jedním z nejvýraznějších talentů naší umělecké scény, který exceluje na hudebním poli a zároveň i v herecké oblasti. Kdyby k tomu přidal ještě schopnost výtvarného vyjádření, dalo by se o něm hovořit jako o renesanční osobnosti. I tak udivuje výkony, které by mu mohl leckdo závidět. Ve svých čtyřiadvaceti získal prestižní divadelní Cenu Alfréda Radoka jako talent roku, v sedmadvaceti hudební Cenu Anděl jako zpěvák roku. A k tomu dodnes spoustu dalších ocenění… Na svůj věk má za sebou účinkování v tolika filmech, televizních seriálech a pohádkách, že by podle jeho filmografie člověk čekal umělce poněkud pokročilejšího věku. Jen namátkou jmenujme tituly Tři bratři, Ženy v pokušení, Revival, Andělé všedního dne nebo Ďáblova lest.

Pokud jde o Vojtovo působení na hudební scéně, je neméně výrazné. Do dějin se nepochybně zapíše, tedy přesněji už zapsalo recesistické uskupení Nightwork, které za šest let svého působení na domácí hudební scéně získalo několik ocenění a obrovskou popularitu mezi mladými fanoušky. A možná ještě výrazněji se do análů zapíše jeho účinkování s jazzovo-swingovým orchestrem B-Side Band z Brna, kde konečně předvedl, co v něm, pokud jde o hudební talent, skutečně je. Takové hudební cítění, taková hlasová ekvilibristika, kterou při koncertech s nimi předvádí, u nás nemá obdoby. Dokladem jeho virtuozity je ostatně společné vystoupení s Kurtem Ellingem, současnou největší světovou hvězdou swingu.

Kde hledat kořeny tak mimořádného a všestranného talentu? Samozřejmě v rodině. Ta však žila především literaturou, neboť Vojtovým otcem je známý a uznávaný literární historik a spisovatel, odborník na dílo Jaroslava Haška, Radko Pytlík, a matkou překladatelka a majitelka knižního nakladatelství Věra Dyková. Každý by tedy čekal, že syn bude pokračovat v literárních šlépějích, zvlášť když uvážíme, že jeho vzdáleným předkem je slavný anarchistický básník Viktor Dyk. Ovšem ani hudba tu nebyla cizím elementem, ba právě naopak, neboť otec odjakživa hrál skvěle na klavír a dobře zpívá, a to i operní árie, a matka byla svého času jazzovou zpěvačkou.

Vojta Dyk tak dostal do vínku paradoxně především hudební talent, což bylo zřejmé již v útlém dětství. A literatura? Ta ho dlouhá léta nezajímala… Natož herectví.

Zkušená autorka biografií známých osobností přibližuje ve své knize dosavadní životní a uměleckou pouť Vojtěcha Dyka, který má ve svých třiceti letech před sebou nepochybně velmi zajímavou a plodnou uměleckou a tvůrčí budoucnost.